Ve svých třiceti dvou letech se malíř usadil v Kořenci a zde pracoval až do své smrti. Okolní příroda, život na vesnici a každodenní práce místních mu učarovaly natolik, že se staly jeho zálibou a podnětem k výtvarným zpracováním. "Jsem především figuralista, akvarelista a realista" říkal mistr Řehořek. Velkého úspěchu ve své tvorbě dosáhl krojovanými skupinami žen a postavami strejců sedících u karet v začouzené hospodě. František Řehořek nemaloval jen akvarely, ale také oleje, z nichž září jasné ultramaríny, příjemné červeně a temná hněď. Překrásné jsou i jeho pestré kytice a tichá zátiší.
Naši malí výtvarníci se nejdříve seznámili s trochou teorie. K získání těchto informací jim sloužily dvě knihy - "Jak malovat akvarel" a "Jak malovat květiny" od autorů Parramóna a Fresgueta. Předlohou jim také byly čerstvě natrhané podzimní květiny. Žáci se dokázali nadchnout do malování květin natolik, že vytvořili obrazy těžko rozpoznatelné od originálů. Představu o mistrově životě si vytvořili z článku, který vyšel ve Vlastivědných listech a z rozhovoru s jeho synem Vladimírem Řehořkem, zveřejněným v blanenském Deníku. Cílem tohoto projektu bylo jednak seznámit žáky s umělcovou tvorbou, ale také odkud vznikl název klidové oblasti Řehořkovo Kořenecko.
Velice zajímavé a poučné bylo komorní posezení s RNDr. Vladimírem Řehořkem, synem Františka Řehořka, které pořádalo zastupitelstvo obce v budově Mateřské školy Kořenec. Po skončení programu o životě a tvorbě jeho tatínka si mohli zájemci prohlédnout malou výstavu umělcových výtvarných děl.